Strach z kusu přírody

18. dubna 2011 v 13:00 | Ádís |  Tichý přítel




Ticho se prodíralo krajinou, zatímco já šla zvesela s Amandou k 'Místu vzpomínek'. Těšily jsme se spolu na tu úžasnou přírodu v něm. Vzhlédla jsem k oblakům, některé byly až černé, jen sluníčko malinko prosvítalo v dáli. Naše místo, když jsme přišly, bylo divné. Vypadala divně. Tak opuštěně a strašidelně. Každou chvíli jsem se otočila, jako zloděj, co chce ukrást kus přírody. Pociťovala jsem strach, který jsem nečekala. Přešly jsme potok a posadily se spolu do trávy, bok po boku. "Bojíš se?" oslovila jsem štěně. Spíše mi nerozumělo.



Uvědomila jsem si, že ji znám jako svoji vlastní. Vlastně ona je má vlastní, ale.. Je jiná než ostatní psi. Schovává se v ní špatné i dobré vlastnosti. Špatná vlastnost je tvrdohlavost, co u Frbulů často bývá. A jako dobrou vlastnost ji beru celou, její chování, zájem o mě, zájem o naší rodinu.
"Pojď, půjdeme raději domu." Bylo už pozdě a v trávě jsme seděli několik minut. Náhle mi zazvonil mobil. SMS od kamarádky. Ptala se, jestli nejsem náhodou na procházce. Amanda ochotně kráčela svým tempem přede mnou a tak jsem se rozhodla, že půjdeme kamarádku navštívit.
Ve vysoké trávě u stezky těsně vedle mě se něco pohnulo. Nějaké zvíře nás pozorovalo a já cítila cizí pohled. Amanda zpozornělo, zvíře též. Poskočila jsem úlekem, když vysoké uši vyskočily a pomocí dlouhých noh se dalo zvíře na útěk. Byl to zajíc.

"Neboj, ona si Tě jen musí očichat." Oči mi hrály smíchem.
"Nepočurá mě?" Vytřeštila oči pobaveně Monča, má kamarádka od školky.
"Ne. To by udělal pejsek, fena ne." Zasmála jsem se. "Amí, fuj. No tak, Amando!"
Štěně se zklamaně posadilo, ale nespustilo z Monči zvědavý pohled. Třpytilo se elánem a energií, což mě udivovalo, po tak dlouhé procházce.
Dál už jsme šly pomalu domu a já byla zabrána do hovoru s Mončou o škole i o koních. Smály jsme se i nadávaly na chování některých lidí. Naříkaly jsme, že je neděle a další den začnou školní povinnosti. Amanda šla vepředu a někdy se na nás otočila a láskyplně pohlédla do mých očí. Ten pohled, tu sílu té lásky z tohoto okamžiku nikdy nezapomenu. Nerada bych zapomněla.
 


Komentáře

1 Biffy | Web | 20. dubna 2011 v 15:35 | Reagovat

Ty tak krásně píšeš, opravdu! Moc povedený ;)

2 Biffy || Biffy-horses.blog.cz | Web | 22. dubna 2011 v 9:18 | Reagovat

Ahoj!
Jsem ta Biffy z febera.blog.cz, založila sem si nový blog, protože tam se mi někdo vloupal a změnil mi heslo, takže nic nevím :-( Doufám, že budu pořád tvé Affs - zapiš se prosím do mého zápisu, abych na tebe nezapoměla, děkuju :-)

3 Biffy || Biffy-horses.blog.cz | Web | 22. dubna 2011 v 11:41 | Reagovat

Beru tě jako Affs :-) Hele a prosim tě mohla bysis mě nkam zapsat jako Affs? :-)

4 Moničkqa | E-mail | 22. dubna 2011 v 12:03 | Reagovat

krásný Ado :-D

5 Moničkqa | E-mail | 22. dubna 2011 v 12:04 | Reagovat

máš to to krásný adísss

6 Biffy || Biffy-horses.blog.cz | Web | 22. dubna 2011 v 12:16 | Reagovat

Jo to je dobře, díky :-) Jinak jj sem za to ráda, že mám les daleko a Amandu pozdravuj!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.